Horní Maršov - obec
Horské rekreační středisko v údolí řeky Úpy při ústí Lysečinského potoka, 8 km před Pecí pod Sněžkou, 5 km od Svobody n. Úpou a Janských Lázní. Součástí obce jsou místní části Temný Důl, Horní a Dolní Albeřice, Horní a Dolní Lysečiny a Suchý Důl.Osada, zmiňovaná v r. 1466, se rozrostla při těžbě dřeva pro kutnohorské doly v 16. století. V tu dobu vznikl dřevěný protestantský kostel, v roce 1608 nahrazený dodnes stojícím renesančním kamenným kostelem od italského stavitele Carolo Valmadiho. Dnes hřbitovní kostel s původně barokní farou, 400 let starou lípou, barokní sochou sv. Jana Nepomuckého, hrobkou šlechtického rodu Aichelburgů a řadou zajímavých náhrobků tvoří významný historický areál. Od 16. Století byla obec přirozeným správním centrem východních Krkonoš. V r. 1792 vznikl na místě panského domu klasicistní zámek, později novorenesančně upravený. Další dominantou obce je novogotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1895 – 1899 od významného českého architekta Josefa Schulze. Na náměstí sídlí Obecní úřad Horní Maršov v secesní budově radnice z roku 1906 s kašnou zakončenou sochou Spravedlnosti. Významnou architektonickou památkou je bývalá Dixova brusírna dřeva a kamenný sklad u přádelny lnu v místní části Temný Důl.
Kostel byl založen v polovině 13. století. Roku 1241 se stal majitelem hradu Miletína Německý řád špitálních bratří Jeruzalémských Panny Marie, známější jako řád Německých rytířů. Ten vybudoval v sousedství hradu svůj klášter a na východní straně dvora, hned za branou postavil kamennou kapli. Řád vykonával nad osadníky duchovní správu, vznikla farnost a od r. 1270 je miletínský kostel uváděn jako farní.
Za husitských válek, na konci dubna 1423 vtrhlo Žižkovo vojsko po vítězství u Hořic také do Miletína. Našli prázdný klášter – řeholníci včas uprchli. Husité klášter vyplenili a rozbořili. Pobořili i kapli – ta však byla brzy obnovena. Miletína se zmocnil husitský vůdce ze sousední tvrze – Diviš Bořek z Miletínka, nad osadníky zavedl duchovní správu podobojí a v kapli se od té doby konaly kališnické pobožnosti. Tak tomu bylo až do Bílé hory. V roce 1629 se církevní správy ujali Jezuité.
Poloha
Loc: 50°40'7.24"N, 15°47'27.082"E
|
|
|
|
|
|
|
|
