---

Klidné městečko, původně podhradí knížecího hradu. První zmínka již v roce 1124 - kníže Vladislav I. na něm uvítal haberkého knížete sv. Otu. Od roku 1251 až do husických válek byl Miletím komendou řádu německých rytířů. V roce 1560 potvrzeny městské výsady a v roce 1847 byl Miletín zničen požárem, podařilo se jej obnovit.
V roce 1693 - 1701 byl na místě vodního hradu zbudován barokní zámek, který byl v roce 1847 empírově upravený, obklopený anglickým parkem.
V Miletíněse narodil básník a spisovatel Karel Jaromír Erben (1811 - 1870). Je zde jeho rodný domek se stálou expozicí. (Pro sběratele turistických známek: obsluha je dostupná na vyžádání, paní ochotná prodat známku i bez prohlídky muzea.) Na náměstí má spisovatel věnován pomník. Stavba, která na první pohled upoutá svojí zdánlivou mohutností a slohovou čistotou.
Kostel byl založen v polovině 13. století. Roku 1241 se stal majitelem hradu Miletína Německý řád špitálních bratří Jeruzalémských Panny Marie, známější jako řád Německých rytířů. Ten vybudoval v sousedství hradu svůj klášter a na východní straně dvora, hned za branou postavil kamennou kapli. Řád vykonával nad osadníky duchovní správu, vznikla farnost a od r. 1270 je miletínský kostel uváděn jako farní.
Za husitských válek, na konci dubna 1423 vtrhlo Žižkovo vojsko po vítězství u Hořic také do Miletína. Našli prázdný klášter – řeholníci včas uprchli. Husité klášter vyplenili a rozbořili. Pobořili i kapli – ta však byla brzy obnovena. Miletína se zmocnil husitský vůdce ze sousední tvrze – Diviš Bořek z Miletínka, nad osadníky zavedl duchovní správu podobojí a v kapli se od té doby konaly kališnické pobožnosti. Tak tomu bylo až do Bílé hory. V roce 1629 se církevní správy ujali Jezuité.
Kdy byla k původní kapli přistavěna patnáctimetrová chrámová loď není z historických pramenů zřejmé. Totéž platí pro sakristii – zde je ovšem důvod se domnívat, že snad byla už součástí původní kaple. Konkrétní údaje jsou známé až o opravě kostela v letech 1607 – 1608. Tehdy byla přistavěna kaple na jižní straně (základ dnešní kaple Božího hrobu), byl zřízen kůr a k němu otevřené venkovní schodiště při jižní stěně kostela a zároveň pravděpodobně i krytá schodiště na kůr a do oratoře na severní straně. K dalším úpravám došlo v roce 1662. Tehdy byly zazděny boční dveře a zřízeny jinde. (V roce 1965 byla po otlučení staré fasády objevena v jižní stěně, těsně vedle kaple zazděná část gotického kamenného portálu, patrně se jedná právě o tento boční vchod.) Téhož roku byla rozebrána také kamenná kazatelna (podle A. Cechnera zřízená teprve r. 1608) – pět kamenných desek s reliéfy evangelistů a kříže byly zazděny do východní stěny vlevo od vchodu.
Loc: 50°24'13.744"N, 15°40'56.141"E